Ptačka a Puťák

Po budíčku, hygieně, rozcvičce a snídani byl nástup. Tam nám mimo jiné Vráťa řekl, jak budeme odjíždět do Brna. Nejdříve jsme jeli auty do Veverské Bitýšky a potom autobusem do Brna. Já jsem měl jít na Ptačku s Kevinem. V autobusu si mě a Kevina vzal Štenda k sobě a českoněmecky nám vysvětlil vše potřebné k Ptačce. Kevin byl ještě víc vyplašenější než já, protože skoro nepromluvil:-)

Když jsme vystoupili z autobusu, jeli jsme na Hlavní nádraží. Myslím, že nikdo nezačínal jinde, ale na sto procent to říci nemohu... S mou vedoucí, Janou, jsme se dohodli, že já s Kevinem budeme začínat na Masarykové ulici. Naše úkoly bych rozdělil na dvě skupiny:

a) ty, které se splnit musí:

1. Najít směnárnu a vyměnit 30 euro

2. Najít hračkářství a koupit Jiříčkovi dárek k jeho třetím narozeninám

3. Najít restauraci U Šošona, která je na tramvajové zastávce Jungmanova, na ulici Dobrovského.

b) bonusové

1. Na ulici Radnické najít nějaké akvárium, jedná se o nějakou výstavu, kde jsou ryby a také želvy, které jsme měli spočítat.

2. Najít nějakou překladatelskou agenturu a zjistit, kolik by stál tlumočník, který by si povídal se mnou a s Kevinem celou hodinu.

3. Zjistit, kolik má Rakousko zlatých medailí a kolik my, Češi.

Směnárnu jsme našli celkem rychle. Horší to bylo s komunikací při měnění peněz. Ten pán totiž neuměl německy a na angličtinu si asi nevzpomněl. S hračkářstvím to bylo horší. Za zmínku asi stojí jen to, že se nás tam snažil dovést nějaký opilec a když jsem mu já i Jana říkali, že si to najdeme sami, ať nám jenom vysvětlí cestu, řekl mi, že ji nemám vůbec poslouchat. Pak se nějak sám odporoučel. Další úkly jsme splnili celkem bez nesnází. V akváriu jsou tři želvy a tlumočník si tak průměfně účtuje od pěti set korun do osmi set. S olympijskými medailemi jsem se nechtěl moc zahazovat, tak jsem prostě zastavoval lidi a ptal se je na to. Rakušáky jsme nezjistili...

   Po splnění těhto úkolů jsme měli ještě hodinu a čtvrt čas. Zvedl jsem tedy ruku a dostali jsme ještě jeden úkol:

Štenda dostal ve Vídni k narozeninám nějakou dárkovou poukázku do obchodu HM a my jsme měli zjistit, jestli tato poukázka  platí i v Česku. Rovnou  můžu říct, že neplatí.

   Potom jsme už jeli jenom do restaurace. Kevin říkal, že prý to byla dobrá ptačka, že jsme se na všem skvěle domluvili...

   Po obědě celý tábor jel do Veverské Bitýšky, jenom naše puťáková družinka vystoupila trochu dřív. Šli jsme ještě kousek podle popisu a konečně jsme byli na určeném tábořišti. Stavění stanu a vaření večeře proběhlo celkem v pohodě. Horší to bylo se spaním, protože mě a rakušákům pořád padal stan, takže jsme se naštvali a spali jsme pod širákem. O půl čtvrté začalo pršet, takže jsme si ten stan postavili znovu, abychom aspoň chvíli mohli být v suchu. Ráno jsme se sbalili a vyrazili podle popisu.  Hned na začátku naší trasy jsme nemohli najít správnou cestu... Za celý den jsme bloudili asi jenom dvakrát. Jednou na nás dokonce musela Katka volat v podobě hraní na zobcovou flétnu. Všichni jsme si mysleli, že to hrál Štenda... V popisu jsme měli dojít na autobusovou zastávku a kdby bylo pět hodin odpoledne, jeli bychom do tábora autobusem, ale byly teprve tři hodiny a tak jsme museli jít pěšky. Na autobusové zastávce jsme zjistili, že jsme u té samé, kde jsme předchozího dne vystupovali a následně i nocovali. Udělali jsme si tedy takové kolečko od zastávky k té samé zastávce. Zbytek cesty proběhl v pohodě. Martin naložil pár členů z naší družinky a já, Martin Hrtus a Ave s vedoucími jsme došli až do tábora.

   V táboře byla už jenom večeře, nástup a večerka.