Depresivně tesklivý nářek vlků reprezentující budíček odstartoval (překvapivě?) nedepresivní den. Abych se tedy zbytečně neopakoval po x kronikách, dříve již napsaných, rovnou přejdu k dopolední etapovce.

Ta probíhala následovně;

Bylo utvořeno několik stanovišť. Na prvním Libuše odkazovala na svou sestru, kazi (snad to byla ona, možná to byla jiná, to bohužel nevím, která nám výměnou za odchycení a následné přivlečení divokého Fenze, pardon kance dala směs jakýchsi, cituji kouzelných bylin. S jejich a také Tetinou pomocí jsme měli docílit duchovního obřadu. Tento byl názornou ukázkou přípravy na puťák, neboť jsme si mohli vyzkoušet zapálit liháč k ešusu.

Po oběděa enormě krátkém pol. klidu se táborové osazenstvo vydalo na koupaliště do nedalekého tišnova. Vodní hrádky snad ani popisovat nemusím, proto se posuneme o několik hodin později (konkrétně 20:45), kdy se měl zplatit náš dluh v hospodě U Skákavého koníka. Pláštěnka ani holínky mě nedokázali ochránit před pomstychtivostí podroušených hostí. Po deseti minutách "pekelných orgií" dalších deseti minutách úklidu, sprše a povídání se svými spolunocležníky jsem se svým věrným polštářkem u boku usnul.

Dobrou noc vám, které no... vždyť víte:-) napsal

Souskvi();